Prážata a Resonance - zápisky z cest

Zápisky z cest

Koncertní turné komorního sboru Resonance ve Švýcarsku 19. 8. - 27. 8. 2017

den po dni 19. 8. 2017 - 27. 8. 2017

Naši cestu do Švýcarska jsme zahájili v pátek večer nočním přesunem přes Německo do Bernských Alp.

Po ranním příjezdu do Lauterbrunnenu jsme sledovali padající vody vodopádu Staubbachfall a následně jsme vyrazili horskou dráhou na sedlo Kleine Scheidegg. Naše očekávání, že uvidíme krásnou scenérií s vrcholy Obr, Mnich a Panna na jedné straně a na druhé straně lyžařům dobře známý Lauberhorn, se nenaplnilo. Přivítaly nás totiž mraky a déšť. Počasí se však brzy zlepšilo a umožnilo nám podniknout turistický sestup do Grindelwaldu.

U nádraží Grindelwald-Grund nás očekával náš autobus. Cestou v mlze na průsmyku jsme zahlédli Totensee - Mrtvé jezero. Za chvíli jsme vyjeli z mraků a z oblouků silnice na jižní straně průsmyku se nám otevřela krásná vyhlídka na Furka Pass a Rhonský ledovec, kde pramení řeka Rhona. Pokračovali jsme do údolí Saastal do obece Saas-Grund, kde nás čekalo místo ubytování.

Nedělní program byl věnován obci Saas-Fee. Tato horská obec se pyšní úžasnou polohou na úpatí masivu Mischabel. Lanovka nás vyvezla na Felskinn a odtud jsme pokračovali podzemní lanovkou pod vrchol Allalinhornu do prostředí věčného sněhu, kde je umístěna otáčivá restaurace. Úspěch zde měl i lanový park a ledová jeskyně. Večer jsme věnovali tradičně pěvecké zkoušce na blížící se koncerty.

Další den jsme se vydali na Zermatt, který patří k největším, nejznámějším a nejstarším švýcarským horským střediskům. Leží v údolí Mattertal nedaleko italských hranic. Horská ozubnicová dráha nás vyvezla na vyhlídku Gornergrat, odkud se nám otevřela úchvatná podívaná na panorama čtyřtisícovek Monte Rosa, Liskamm, Breithorn, Matterhorn, Weisshorn a na množství ledovců, zejména na ledovec Gornergletscher, který je druhým největším v Alpách. Uspořádali jsme zde i „vysokohorský“ koncert pro přítomné turisty. Modlitba alpských horalů „Signore delle cime“ dojala hlavně italské turisty. Cestu do údolí jsme si zpestřili pětikilometrovým pěším sestupem okolo jezírka Riffelsee. Zbytek cesty jsme absolvovali horskou dráhou.

Úterý jsme se věnovali odpočinku v prostředí horských termálních lázní Leukerbad v údolí Dala. Někteří členové sboru se vydali do soutěsky Dalaschlucht. Večer jsme se zúčastnili festivalu v Saas-Grundu nedaleko kostela, ve kterém jsme měli následující večer koncert.

Ve středu večer nás čekal koncert v katolickém kostele. Proto jsme zůstali v Saas-Grundu a vyjeli lanovkou do mezistanice Kreuzboden, kde se členové sboru věnovali vodním radovánkám u horského jezírka a někteří jedinci dokonce odtud sjeli do údolí na koloběžkách. Večerní koncert v kostele v Saas-Grundu měl úspěch. Přišla i slušná návštěva, přestože koncert časově kolidoval s představením místního ochotnického divadla na letní scéně.

Ve čtvrtek jsme navštívili obec Saas-Almagel, přičemž většina vyrazila na zážitkovou horskou trasu s lanovými mosty a žebříky ve skalách.

V pátek jsme opět opustili Saastal. Cílem naší cesty se stala Barrage de Grande Dixence, jedna z nejvyšších přehradních hrází na světě a nejvyšší v Evropě, ležící v horách jižně od města Sion. Ke koruně hráze nás opět vyvezla lanovka. Během zpáteční cesty do místa ubytování jsme navštívili Sion ležící v údolí řeky Rhony. Zazpívali jsme si v katolické katedrále Notre–Dame du Glarier s náhrobky sionských biskupů. Následně jsme vystoupali k opevněnému kostelu Chateau de Valére s pozoruhodnými varhany. I tady jsme si zazpívali, při čemž naše vystoupení si natočila italská televizní společnost, která zde pořizovala dokument o tomto významném kostele.

V sobotu jsme definitivně opustili místo ubytování v Saas-Grundu a vydali se k jezeru Lago Maggiore a dále do Lugana. Toto krásné italskojazyčné město na břehu Luganského jezera bylo naší poslední zastávkou na švýcarském území. Pobyt ve městě jsme vyplnili lodní projížďkou po jezeře s krásnými výhledy na přilehlé horské homole Monte Bre a Monte Salvatore. Došlo i na koupání v jezeře a na nákupy. Potom už nás čekal noční přesun do Prahy. Cestou jsme si ještě udělali zastávku v lichtenštejnském Vaduzu.

V neděli ráno jsme před šestou hodinou opouštěli v Praze autobus a naše výborné řidiče.

Koncertní turné komorního sboru Resonance v Rakousku 14. 11. - 17. 11. 2014 a 26. 9. - 3. 10. 2015

Koncertní turné komorního sboru Resonance započalo již 15. listopadu 2014 odjezdem do Ebensee u jezera Traunsee. I když byl podzim, počasí nám přálo a na cestu nám svítilo sluníčko. Naše první zastávka byla v Salzburgu, který jsme si prohlédli v podstatě „od hlavy až k patě“. Poté jsme se přesunuli do Ebensee.

Druhý den ráno jsme přijali pozvání do farního kostela, kde jsme zazpívali několik písní v rámci mše svaté. Odpoledne jsme se vydali na příjemnou procházku k zdejším vodopádům. Osvěženi chladným, ale slunečným počasím, jsme se vrátili do penzionu, abychom se připravili na večerní koncert ve zdejším kostele.

Mile nás překvapil zájem zdejších obyvatel o naše vystoupení a měli jsme velkou radost, že se koncert líbil. V ten večer jsme obdrželi opětné pozvání ke koncertování v oblasti Solné komory. Toto krátké turné jsme zakončili 17. listopadu prohlídkou Sankt Wolfgangu a Gmundenu. Z městeček na nás dýchal blížící se advent, všechna náměstí a ulice byly vyzdobeny vánoční dekorací, připravovaly se stánky na první adventní trhy a nám připomínaly blížící se vánoční koncerty.

Rok uplynul jako voda a komorní sbor Resonance se vracel opět do Rakouska, do jedné z nejkrásnějších horských obcí - Filzmoosu. Vyjeli jsme brzy ráno 26. září 2015. Tentokrát byla obloha zatažená a nevěštila nic dobrého.

Optimismus nás však neopouštěl, protože každé naše turné proběhlo za krásného slunečného počasí. Cestou jsme se zastavili u jezera Königssee u německého města Berchtesgaden a turistickou lodí jsme se dopravili ke kostelu sv. Bartoloměje. Cestou jsme se dověděli plno zajímavostí o jezeře i jeho okolí a vyslechli jsme si hudební vložku, hru na křídlovku i s ozvěnou. K večeru jsme dorazili do Filzmoosu do nádherného hotelu pod Dachsteinem, který však zůstal ukryt v dešťových mracích. Zde jsme se dozvěděli, že naše plánované koncerty se přesunuly na jiné termíny v důsledku současné složité situaci v Evropě. Museli jsme pozměnit celý plán připraveného turné. Ale to by nebyli naši skvělí organizátoři všech dosavadních turné, Vlasta a Míla Kdýrovi, aby nenašli řešení. Proto druhý den ráno jsme vyjeli do Schladmingu a lanovkou na Planai.

Z prvního letošního sněhu jsme měli radost jako malé děti. Ač nebylo úplně jasno, výhledy byly překrásné. Sboráky bez rozdílu věku zaujaly atrakce pro děti a dá se říci, že se opravdu vydováděli. Nebyli sami. Jejich dovádění svedlo i o mnoho let staršího rakouského turistu, který se do skotačení na kladce zapojil. Po návratu nás čekala zkouška a zasloužený odpočinek. Další den jsme odjeli do Obertraunu a lanovkou jsme vyjeli na Krippenstein, odkud byl krásný výhled na Hallstatt a Halstätter See. Mraky se nad našimi hlavami roztrhaly a vykouklo nesmělé sluníčko. Opět nám počasí přálo a krásně již zůstalo až do konce našeho turné. Cestou do hotelu jsme si prohlédli Hallstatt a večer nás čekala opět zkouška. Ráno se nám naskytl překrásný pohled na Dachstein.

Využili jsme pěkného počasí a vyjeli jsme tentokrát obdivovat kaskádové vodopády Riesachfälle v pohoří Schladminger Tauern. Neodradili nás ocelové žebříky, lávky a schody, i když nás večer čekal první koncert. Příroda se nám odměnila nádhernými výhledy, vodopády s duhou i příjemnou kolibou v cíli. Rakouské pivo nám opravdu chutnalo. Večer jsme se převlékli do kostýmů a uskutečnili jsme v Hachau první náš koncert. Mezi posluchači bylo i několik Čechů z Horažďovic, poblíž kterých jezdíme na pravidelná pěvecká soustředění. Přidávat jsme museli několikrát a po náročném dni jsme se odebrali k zaslouženému odpočinku.

I další dny nám počasí přálo, a tak jsme navštívili postupně největší kaskádové vodopády v Evropě – Krimml, dožínkové slavnosti u salaše Oberhofalm, kde jsme měli možnost seznámit se se zdejším folklórem, a kouzelnou tečkou byl samotný Dachstein. Po ledovci jsme vystoupali k horské chatě Seethalerhütte, odkud byl opět krásný výhled na rakouské Alpy. V podvečer nás čekal další koncert ve Filzmoosu, který zorganizovalo místní kulturní středisko. Tentokrát se nám ani nechtělo vracet domů, ale naše turné v Rakousku pomalu končilo. Cestou do Prahy jsme se zastavili u Gosauského jezera a rozloučili jsme se s ledovcem Dachsteinu. Snad nás sem naše pěvecké cesty opět někdy zavedou.

Vánoční koncerty Resonance v Itálii 19. 12. - 23. 12. 2013

Neuplynuly ani tři měsíce od našeho posledního turné v Itálii a již jsme obdrželi pozvání z Konzulátu města Florencie a z radnice svazu obcí Ledro, abychom uskutečnili dva vánoční koncerty v těchto městech.Při této akci patří velké poděkování českým firmám Karlovarské Becherovce, Plzeňskému Prazdroji, Komerční bance , Pivovaru Svijany, Českému porcelánu Dubí,firmě Mondelez a Velkopopovickému Kozlu. S radostí jsme pozvání přijali a 19. 12. večer jsme již seděli v autobuse, kde jsme tradičně strávili první noc.

Druhý den ráno jsme se zastavili v Maranellu v muzeu firmy Ferrari, kde jsme si prohlédli vozy od nejstarších exponátů až po současnost. Odpoledne jsme dorazili do Bologni. Většina se vypravila na prohlídku historického centra a ostatní si dopřávali zaslouženého odpočinku v hotelu.

V sobotu jsme konečně dorazili do slunné Florencie. V hotelu nedaleko kostela Santa Maria Maggiore nás očekával pan Mgr. Krátký z Českého velvyslanectví v Římě s konzulkou města Florencie paní Giovannou Dani Del Bianco a s Arankou Myslivcovou z Českého konzulátu ve Florencii. Pan Krátký nás provedl historickým centrem Florencie, pak následovala pěvecká zkouška a od 18.30 hodin začal vánoční koncert v kostele Santa Maria Maggiore.

Repertoár byl tvořen českými vánočními koledami a vánočními písněmi od A. V. Michny z Otradovic. Po koncertě následovala mše svatá doprovázená duchovními písněmi v našem provedení. Padre Rufino nás srdečně přivítal a předal nám pozdravy od papeže Františka z Vatikánu. Po mši jsme zazpívali ještě několik Mariánských písní. Po návratu do hotelu nás očekávali naši hostitelé, se kterými jsme si popovídali při pro nás připraveném rautu. Loučení bylo příjemné, ale čekala nás ještě několikahodinová cesta do Ledra.

Pozdě po půlnoci jsme přijeli do hotelu Mezzolago , kde nás přivítal majitel Aldo s Giulianem Pellegrinim, se kterým jsme se v neděli vypravili po stopách frontové linie z 1. světové války.

I když nám počasí zcela nepřálo, vycházka byla velmi zajímavá. Ohřáli jsme se svařeným vínem na místních trzích a po odpočinku v hotelu jsme se autobusem vydali do kostela sv. Štefana v Bezzecce. Kostel byl tradičně plný. Přivítal nás mladý Padre Damian původem z Indonézie. Opět jsme si zazpívali při mši i po ní.

Naše české vánoční písně byly odměněny velkým aplausem, na který hned tak nezapomeneme. Po společném fotografování v kostele

a před vánočním stromem jsme se vrátili do hotelu, kde nás očekával spřátelený mužský pěvecký sbor Coro Cima D´Oro. Společně jsme povečeřeli výbornou polentu a zazpívali si. 23. 12. ráno jsme se vraceli přes Innsbruck zpět do Prahy plni krásných vzpomínek na vánoční Itálii.

Koncertní turné komorního sboru Resonance v Itálii 20. 9. - 29. 9. 2013

Téměř po roce a půl opět vyjel komorní sbor Resonance na další koncertní turné, tentokrát do Itálie, na pozvání Velvyslanectví ČR v Itálii, Honorárního konzulátu ČR v Benátkách a Svazu obcí Valle di Ledro. Veškeré přípravy, které se týkaly výběru vhodného repertoáru, kostýmů a především oslovení sponzorů, byly velice náročné. Přesto se vše podařilo a za podpory Magistrátu hl. m. Prahy a významných českých firem jako např. Karlovarská Becherovka, Plzeňský Prazdroj, Pivovar Svijany, Český porcelán Dubí, Mondelez ČR jsme se v pátek 20. 9. 2013 ve večerních hodinách vydali na cestu. Čekalo nás pět velkých koncertů. Jeden v Benátkách, dva v Římě a dva ve Valle di Ledro.

V sobotu ráno jsme dorazili do kempu v Lido di Jesolo, kde jsme se ubytovali, rychle zahnali únavu a nastoupili na loď, která nás odvezla do sluncem zalitých Benátek. Prohlédli jsme si nejkrásnější památky kolem Canalu Grande a prošli jsme se po Piazza San Marco. Večer jsme se vraceli v doprovodu největších výletních lodí světa, které opouštěly Benátky a vyplouvaly na širé moře.

V neděli 22. 9. ráno nás čekala zkouška na odpolední koncert v Benátkách, při které jsme měli první posluchače z řad návštěvníků kempu. Opět jsme nastoupili na loď a cestou jsme si prozpěvovali za potlesku spolucestujících. Koncert začal na Meracto di pesce za přítomnosti honorárního konzula pana Giorgia Boatta.

Zazněly zde písně duchovní, lidové, africké, židovské, klasické, ale i populární. Společně jsme se vyfotografovali, poseděli při dobré kávě a rozloučili se s krásnými Benátkami. Čekala nás totiž dlouhá noční cesta do Říma.

V pondělí ráno jsme se dočkali sluncem zalitého hlavního města Itálie. Cesta byla sice náročná, ale nenechali jsme se odradit a prohlédli jsme si řadu antických i křesťanských památek. Také jsme navštívili Pantheon , kde nás čekal třetí koncert našeho turné. Značně unaveni jsme dojeli vlakem a po té naším autobusem do kempu Lido di Ostia, kde jsme se ubytovali, a někteří odvážlivci se stačili vykoupat v moři.

Úterý bylo ve znamení zaslouženého odpočinku, ale i posledních příprav před koncerty. Někteří členové sboru odjeli do Říma kochat se antickými památkami, organizační vedení obíhalo obě česká velvyslanectví a zařizovalo nezbytné poslední přípravy koncertů, ostatní zůstali v kempu a užívali si sluníčka i stále ještě teplého moře. V odpoledních hodinách proběhla zkouška na nadcházející dva koncerty.

Ve středu 25. 9. v odpoledních hodinách jsme odjeli do Říma do Pantheonu. Všude kolem již visely plakáty, scházeli se první pozvaní hosté z našeho velvyslanectví a Velvyslanectví ČR při Svatém stolci, zástupci českých krajanů v Římě, posluchači Konzervatoře Santa Cecilia a turisté z celého světa. V komorním sboru vládla mírná nervozita, protože před tak početným publikem jsme zpívali poprvé. Koncert jsme zahájili nástupem sboru za zpěvu písně „Da pacem Domine“. Zazněly zde renesanční a barokní duchovní písně, české skladby z Jistebnického kancionálu, židovské, pravoslavné i mariánské písně. Největší ohlas měly skladby „Jezu Kriste“ v úpravě Richarda Pachmana

z oratoria „Mistr Jan Hus“ a italská mariánská píseň „Signore delle cime“. Na závěr jsme zazpívali Škroupovu skladbu Kde domov můj v úpravě Marka Šlechty. Podle potlesku se dalo usuzovat, že koncert byl úspěšný. Hosté měli radost nejen z písní v našem podání, ale i z dárků od našich sponzorů. Poslední píseň v Pantheonu s názvem „Cum decore, cum amore“ jsme věnovali Mgr. Jiřímu Krátkému z našeho velvyslanectví, který byl pro nás velkou oporou i poradcem při zařizování všech koncertů v Itálii. Za zpěvu písně „Da pacem Domine“ jsme vyšli před Pantheon. Turisté nám blahopřáli, tiskli nám ruce, natáčeli si naše písně a fotografovali. Bylo to dojemné. Před Pantheonem jsme zazpívali několik českých lidových písní, které sklidily bouřlivý potlesk. Ohlas byl veliký. Za všechny uveďme slova paní A. Nimmerfrohové, předsedkyně českého krajanského sdružení Associazione Praha: „Complimenti, organizzione perfetta, concerto molto bello!“ a Mgr. J. Krátkého z

Velvyslanectví ČR: „Poslal jsem vám do mailu článek, který vyšel v italském ČTK… „Pražský komorní sbor nechává v Itálii ožít českou hudbu“… a v článku zmiňují rčení: „Co Čech, to muzikant“…J Blahopřeji všem členům sboru.“ Děkujeme. I pro Resonanci to byl krásný zážitek.

Ve čtvrtek 26. 9. nás dopoledne čekala prohlídka Baziliky sv. Petra a sv. Pavla ve Vatikánu a v odpoledních hodinách jsme se přesunuli do Baziliky Santa Maria Maggiore, kde jsme měli v kapli Borghese svým zpěvem doprovodit mši svatou, kterou celebroval páter Angelo. Zařadili jsme opět duchovní písně a byli jsme velmi překvapeni, že účastníci mše našemu výkonu zatleskali a vyžádali si další přídavky.

Opět velký úspěch slavila píseň „Jezu Kriste“ a na vyžádání její partitura zůstala v této bazilice. Z dalších ohlasů: „Moc gratulujeme k včerejšímu koncertu. Máte velké ohlasy od pátera Angela. Hezký zbytek turné.“

V pátek jsme si dopřáli zasloužený odpočinek. Odjeli jsme na výlet do Tivoli,

kde jsme navštívili překrásnou Villu d´Este s rozsáhlým parkem a s velkým množstvím fontán a soch. Po důkladné prohlídce těchto nádherných míst jsme odjeli do městečka Castel Gandolfo s řadou vinic a vinných sklepů. Při cestě zpět jsme se krátce zastavili u Laga Albana s papežským letním sídlem a hvězdárnou.

V sobotu ráno jsme se rozloučili s římským pobřežím a vydali se autobusem na sever Itálie k Lago di Ledro, kde nás v podvečer očekával starosta pan Achille Briga, jeho poradce pro vztahy s ČR pan Giuliano Pellegrini a představitelé města Příbram. Byli jsme velmi vřele přijati v hotelu Garden a nechyběl malý přípitek na setkání i s občerstvením. Po ubytování v nádherném hotelu jsme odjeli do kulturního centra v Locca di Concei, kde jsme měli společný koncert se zdejším mužským sborem Coro Cima D´Oro pod vedením profesora Cristiana Ferrari. Společné

zazpívání Verdiho skladby „Va, pensiero“ a velmi zde oblíbené Škroupovy písně „Kde domov můj“ zakončilo dvouhodinový koncert, po kterém následovalo přátelské posezení při víně a dobrém jídle. Chvíli zpívala Resonance, chvíli zase Coro Cima D´Oro a opět se potvrdilo úsloví, že hudba spojuje národy.

Druhý den se náš sbor opět svým zpěvem zúčastnil mše svaté v kostele sv. Bartoloměje v Tiarno di Sotto. Před plným kostelem s krásnou akustikou se zpívalo úžasně, ale hlavně tu vládla velmi přátelská atmosféra. Ani se nám z takzvaného „zeleného údolí“ nechtělo domů.

Na cestu nám tradičně začalo pršet a pršelo až do Prahy. My se však těšíme na další spolupráci a na brzký návrat do krásné a slunné Itálie.

Koncertní turné komorního sboru Resonance v Pobaltí 27. 4. - 6. 5. 2012

V pátek 27. 4. 2012 ve večerních hodinách odjel komorní sbor Resonance na své další pěvecké turné do Litvy a Lotyšska. Čekaly nás tři velké koncerty ve Vilniusu, v Rize a v Dobele. Tentokrát jsme byli pozváni naším velvyslanectvím v Litvě a ženským pěveckým sborem Vizma z Lotyšska, který hostoval v roce 2010 v Praze v chrámu sv. Mikuláše.

Cesta naším oblíbeným žlutým autobusem rychle ubíhala a již v sobotu v odpoledních hodinách jsme se ocitli u hradu Trakai nedaleko Vilniusu. Bylo krásné počasí a členové sboru se mohli kochat nejen krásou hradu a městečka, ale také okolní krajinou. Večer jsme dorazili do hotelu ve Vilniusu, kde nás čekala pěvecká zkouška na nedělní koncert. Ráno jsme se probudili opět do slunečného dne a odjeli jsme do historického centra Vilniusu.

U prezidentského paláce nás očekávala zdejší historička Gražina Bikulčiuté, která nám nádhernou češtinou vyprávěla o tomto krásném městě kostelů. Zaujalo nás, že vedle sebe v těsné blízkosti se nacházejí katolický kostel s protestantským i pravoslavným. Byla neděle, a proto jsme byli přítomni řady bohoslužeb, kdy věřící tu přecházejí z jednoho kostela do druhého. Byla to opravdová ekumena v reálném prostředí. V kostele sv. Anny jsme neodolali a zazpívali si několik písní. Byli jsme velmi vřele přijati zdejšími věřícími i panem farářem, který nás vybízel k dalšímu zpěvu. Bylo však už málo času, chtěli jsme spatřit mimo jiné i Bránu úsvitu s renesančním obrazem Panny Marie a od 13 hodin jsme měli koncert v kostele sv. Kříže u prezidentského paláce, který se konal ihned po skončení bohoslužby.

Kostel byl plný a velice nás potěšilo, že přišel i náš pan velvyslanec s rodinou a představitelé univerzity. Na koncertě zazněly duchovní písně, lidové písně v úpravách, spirituály a populární sborové písně renesanční až po současné. Veliký úspěch mělo lotyšské Kyrie, lidová píseň Badu manu, ale hlavně písně židovské. Publikum stálo a aplaudovalo a my jsme věděli, že Vilnius se nám vryl hluboko do našich srdcí. Pan velvyslanec nás opět pozval do Vilniusu s žádostí, abychom nacvičili více židovských písní a uspořádali koncert ve vilniuském židovském muzeu, ale i v dalších městech Litvy. Odjížděli jsme šťastní, ale i trochu smutní, že opouštíme tak krásné město a vřelé publikum. Ještě téhož dne jsme dorazili do lázeňského města Palanga, kde jsme byli ubytováni v hotelu na pobřeží Baltského moře.

V pondělí jsme si dopřáli zasloužený odpočinek. Odjeli jsme na výlet na poloostrov Kuršská kosa, kde jsme si prohlédli Vrch čarodějnic a velkou dunu Parnidis, která je nejkrásnějším místem poloostrova. Večer v hotelu nás čekala opět zkouška, protože 1. 5. jsme měli koncert v Rize s nejlepším mužským pěveckým sborem Lotyšska „Frachori“. V úterý jsme opustili hotel v Palanze a vydali se do hlavního města Lotyšska Rigy. Cestou jsme se zastavili na posvátném místě s názvem Hora křížů, kde jsme procházeli mezi desítkami tisíci křížů, které tu zanechali poutníci. Toto místo má velkou duchovní sílu, která se však nedá popsat. Musí se zažít.

V odpoledních hodinách jsme se ubytovali v hotelu v lázeňském městě Jurmala a odtud jsme odjeli do nedaleké Rigy do budovy Malého cechu, kde jsme měli koncert v překrásném sále se sborem „Frachori“. Po hodinové zkoušce jsme se přivítali se sbormistry a koncert mohl začít.

Velkým překvapením pro nás bylo, že když se publiku některá píseň obzvlášť líbí, vytleskají si přídavek, i když ještě není závěr koncertu. To se nám přihodilo i po zazpívání Badu manu, kdy podruhé s námi zpíval nejen lotyšský mužský sbor, ale i celý sál. „Frachori“ vedle duchovních a lidových písní zazpíval sborovou árii z Prodané nevěsty od Bedřicha Smetany a dojal nás až k slzám. Celý koncert je zaznamenán na stránkách

YOU TUBE (koncert Resonance – Riga). Opět jsme odjížděli do hotelu s krásnými pocity hlavně ze srdečných lidí.

Následující dny opět patřily k těm odpočinkovým. Vedle pravidelných zkoušek jsme si prohlédli historickou část Rigy a navštívili jsme národní park Kemeri s rozlehlou oblastí močálů. Ve čtvrtek jsme přijeli do národního parku Gauja s hradem a městem Sigulda, kde se pořádají proslulé pěvecké festivaly. I my jsme si na rozlehlém pódiu hradu zazpívali. Po té jsme zajeli ke Gutmanově jeskyni a na hrad Turaida a těšili jsme se na odpočinek, protože v pátek 4. 5. nás čekal poslední velký koncert v Dobele. Tento den slaví Lotyši jako Den samostatného státu a naše vystoupení bylo součástí místních oslav.

Okresní město Dobele nás opět přivítalo slunečným počasím a milými lidmi. Společný koncert s ženským sborem „Vizma“ se opět povedl a publikum v čele se starostou města aplaudovalo ve stoje. Po obědě a prohlídce zdejšího hradu jsme s lítostí opouštěli tuto krásnou zemi.

V sobotu dopoledne jsme dorazili do polského Krakova a v neděli do solných dolů Vělička. Zde nás očekávala česky mluvící průvodkyně. Důl nás ohromil nejen svou velikostí a hloubkou, ale také nádhernými prostornými sály s uměleckými díly vytesanými do soli. I tady jsme si zazpívali a setkali se s příznivým ohlasem u turistů, ale i samotných průvodců.

Dozvěděli jsme se, že v dřívějších dobách turisté se do dolu a z dolu dostávali po provazech a při tom ze strachu zpívali nábožné písně. Když jsme se vraceli výtahovými šachtami zpět, zněl ze všech čtyř šachet gotický chorál Buoh všemohúcí. To Resonance zaháněla strach z cesty vzhůru a zvuk to byl opravdu nádherný a posilující. Opustili jsme prosluněné Polsko a přivítala nás uplakaná Praha. Nikomu to však nevadilo, protože naše zážitky z cesty byly plné hřejivého slunce.

Den nizozemské královny s Resonancí 22.4. - 30. 4. 2011

Již před rokem byl komorní sbor Resonance pozván, aby vystoupil v Elstu v protestantském kostele Werenfridus na Den královny, což je nejvýznamnější svátek celého Nizozemska.

Po celoroční náročné přípravě vycestoval komorní sbor do Holandska, aby zde zpěvem oslavil nejen nizozemskou královnu, ale i velikonoční svátky.

První vystoupení nás čekalo již v sobotu 23. 4. v Belgii v Antverpách v katedrále Panny Marie. Překrásnou velikonoční atmosféru kostela umocňovaly nejen tóny našich písní, ale i přítomnost nádherných děl Pietra Pavla Rubense Vztyčení kříže a Snímání z kříže.

Další úspěšný koncert se uskutečnil již v Holandsku v univerzitním městě Enschede v kostele Lasonderkerk u spřáteleného sboru Multiple Voices, který před dvěma lety vystupoval v chrámu sv. Mikuláše v Praze. Na koncertě se vystřídaly oba sbory a zakončily jej společnou písní Shalom aleichem, která zvedla obecenstvo při potlesku ze židlí. Následovaly rozhovory mezi mladými lidmi, ale i s pastorem zdejší luteránské církve a s profesory university. Museli jsme se však brzy rozloučit, protože další den nás čekal koncert v Amsterodamu.

Ve středu 27. 4. jsme si prohlédli Amsterodam nejen ze břehu, ale i z lodí, které brázdí zdejší kanály. Odpoledne jsme již byli očekáváni v Diemenu v kostele De Ontmoeting pastorem zdejší luteránské církve Tomášem Novákem a jeho manželkou. Setkání s náboženskou obcí zdejšího kostela bylo opravdu srdečné. Po krátké modlitbě jsme byli pohoštěni holandskou rajskou polévkou, bagetami a ovocem. Nechyběla káva i čaj. Všichni si rozuměli i přes občasnou jazykovou bariéru. Koncert se v nádherném akustickém prostoru opět povedl. Vedle duchovních písní zazněly i písně židovské, africké a lidové. Na přání zdejší obce jsme si na závěr připravili píseň Náměšť od Jaroslava Hutky v českém a holandském jazyce v kanonické úpravě. Aplaus byl veliký a loučení bylo opět velmi vřelé. S příslibem, že zase někdy přijedeme zazpívat, jsme se odebrali k zaslouženému odpočinku.

Čtvrteční volný den jsme využili k návštěvě zahrad Keukenhof. Přálo nám krásné počasí k prohlídce několika milionů rozkvetlých tulipánů, narcisů, hyacintů, lilií a dalších květin.

Následovaly poslední přípravy a zkoušky na koncert ke Dni královny. V ten den se celé Holandsko zahalí do oranžové barvy, a proto jsme i my zvolili oranžové doplňky. Cestou do Elstu jsme se zastavili v Naardenu, kde pod sochou našeho učitele národů Jana Amose Komenského probíhala bujará vystoupení skotských, belgických, holandských, ale i českých souborů. K naší lítosti jsme zde nemohli pobýt příliš dlouho. Čekal nás Elst a večerní koncert v kostele Werenfridus.

Přivítal nás holandský pěvecký sbor Akkoord. Atmosféra tu byla opět velmi vřelá, ale vládla zde i drobná nervozita z přítomnosti starosty města a některých příslušníků královské rodiny. Kostel byl veliký a zaplněný až k prasknutí. Na začátku vystoupil Akkord, který nás uvedl na scénu. Naše písně měly opět velký úspěch.

Celý koncert byl zakončen společným vystoupením směsicí písní od skupiny

ABBA pod názvem „Tančící královna“. A opět kostel stál, aplaudoval a nám stékaly po tvářích slzy štěstí. Občas si kladu otázku: „Proč si pro úspěch a pochvalu musíme jezdit do zahraničí?“

San Marino 20. 5. – 25. 5. 2008

Účast komorního sboru Resonance na 6. Mezinárodním pěveckém festivalu Cantate Adriatika

V letošním roce jsme přijali pozvání do San Marina na 6. Mezinárodní pěvecký festival Cantate Adriatika. Přivezli jsme si řadu krásných zážitků, ale i dobrý pocit z úspěšných koncertů.

21. 5. 2008	Florencie:	prohlídka města, společný zpěv v místní katedrále
	Riccione:	přivítání v hotelu a slavnostní přípitek
22. 5. 2008	Rimini – vinice:	zahájení festivalu
23. 5. 2008	San Marino:	prohlídka města
	San Giovanni v Marignamo:	setkání všech sborů na vinici
	Cesena:	koncert v katedrále Chiesa Dei Servi
24. 5. 2008	Rimini:	prohlídka města
	San Marino:	závěrečný koncert v Teatro Cinema Turismo závěrečná slavnostní večeře

Bratislava, Vídeň 2.5. – 4.5.2008

Zájezd komorního sboru Resonance do Bratislavy a Vídně

Zájezd komorního sboru Resonance a členů staroměstské náboženské obce reagoval na pozvání bratislavského biskupa ThDr. Jana Hradila Th. D.

2. května jsme přijeli před polednem do Bratislavy a ubytovali jsme se v hotelu Kyjev. Pod vedením zkušené průvodkyně paní Balajkové jsme odpoledne prošli centrem Bratislavy. Klenbu brány Staré radnice rozezněly tóny dvou písní v podání Resonance.

Druhý den jsme přejeli přes slovensko-rakouskou hranici do Vídně, kde nás očekával duchovní vídeňské náboženské obce Jiří Vohryzka. Prohlídku Vídně jsme zahájili v císařské letní residenci Schönbrunnu. Po prohlídce dalších významných architektonických památek jsme byli pozváni do luterské modlitebny, kde se jednou měsíčně scházejí vídenští věřící k bohoslužbám. I zde si Resonance zazpívala několik písní včetně Husova chorálu Jezu Kriste, ščedrý kněže.

Třetí den pobytu jsme zajeli na nejzazší cíp hranice Slovenska pod trosky hradu Děvína u soutoku řek Moravy a Dunaje.

Závěr návštěvy Bratislavy patřil bohoslužbám v dočasném sídle bratislavské náboženské obce v luterském Malém kostele.

Ihned po bohoslužbách se konal hodinový koncert komorního sboru Resonance. Při něm zazněly husitské chorály, české, slovenské a moravské lidové písně i melodie z muzikálů a černošské duchovní zpěvy. Nepředstíraný srdečný potlesk nám naznačil, že jsme měli úspěch a že se jistě zase rádi vrátíme.

Švýcarsko 29. 6. - 8. 7. 2007

Zájezd komorního sboru Resonance do Švýcarska – červenec 2007

V tomto roce jsme vyjeli na pěvecké soustředění spojené s několika koncerty do švýcarských Alp na turistickou chatu Floridu.

29.6.	Praha	- odjezd do Švýcarska

30.6.	Bern	- prohlídka města
	Saas Grund	- zkouška na chatě Florida

1.7.	Saas Grund	- prohlídka údolí Saastal a pěvecké zkoušky

2.7.	Ženeva	- prohlídka města
	Lausanne	- návštěva Olympijského muzea
	Montreux	- prohlídka hradu Chillon

3.7.	Zermatt	- zpívání před Matterhornem

4.7.	Grindelwald	- výhledy na Bernské Alpy
	Chamonix	- cesta lanovkou na Mont Blanck
	Saas Fee	-cesta horským metrem do stanice Allalin

5.7.	Sion	- zkouška v Chateau de Valére
	Saas Grund	- večerní koncert v místním kostele

6.7.	Zürich	- prohlídka města
	Luzern	- prohlídka města a odpolední koncert pro sokolskou obec v místním kostele

8.7.	Praha

Lucembursko, Belgie, Anglie 21. 10. - 30. 10. 2005

Zájezd komorního sboru Resonance do Anglie – říjen 2005

Komorní sbor Resonance uskutečnil ve dnech 21. - 30. října 2005 zájezd do tří států Evropské unie – do Lucemburského velkovévodství, Belgického království a Spojeného království Velké Británie a Severního Irska.

Po nočním přesunu přes SRN čekala sbor v ranních hodinách krátká prohlídka deštěm zalitého Lucemburku. V místní katedrále Notre-Dame navštívil sbor místo posledního odpočinku českého krále Jana Lucemburského.

Po krátké cestě autobusem sbor dorazil do hlavního města Belgie a „hlavního města Evropy“ - Bruselu, kde si nejen prohlédl střed města, ale uskutečnil i dvě vystoupení - v kostele Notre-Dame du Sablon a zejména v katedrále Saint-Michel.

Další den čekala sbor dlouhá cesta – přesun do Calais, plavba trajektem do Doveru a jízda po lamanšském jižním pobřeží Anglie. Zde se sbor krátce zastavil v Hastingsu, dějišti vylodění Viléma Dobyvatele v roce 1066 a slavné bitvy, která vedla k poslední úspěšné invazi do Anglie. Po průjezdu známého letoviska Eastbourne navštívili účastníci zájezdu oblast křídových útesů Seven Sisters Country Park a při procházce po nejvyšším útesu Beachy Head se jim naskytly krásné pohledy na mořskou hladinu. Den byl zakončen v Brightonu. Největší zájem byl o slavný Royal Pavilion – přepychový palác v orientálním stylu, dokončený v roce 1822 budoucím králem Jiřím IV., ale i o pozdně viktoriánské molo Palace Pier, které dnes láká návštěvníky zábavními atrakcemi.

Program dalšího dne začal v Portsmouthu krátkým zastavením u historické loděnice a pohledem na neporazitelný HMS Warrior 1860. Dalším cílem byla katedrála v Salisbury s majestátní věží (nejvyšší v Anglii) a uloženým originálem Velké listiny svobod z roku 1215. Stonehenge - neslavnější pravěký monument v Evropě, budovaný přibližně od roku 3000 př. n. l., přivítal sbor prudkým deštěm. Ten podtrhl tajemnou atmosféru tohoto místa. Účastníkům zájezdu se líbilo i město Bath se svým opatstvím, římskými lázněmi a dalšími stavebními unikáty.

Krásné úterní počasí příjemně naladilo účastníky zájezdu při cestě do Shakespearova města Stratfordu nad Avonou. Holy Trinity Church, ukrývající dramatikův hrob, byl místem dalšího úspěšného vystoupení sboru, tentokrát za doprovodu známé pražské varhanice Ireny Štěpánové. Při zpáteční cestě do místa ubytování v Birminghamu se sbor krátce zastavil u hradu Warwick. Závěrečná část dne patřila druhému největšímu britskému městu - Birminghamu, městu s podivně (ne)uspořádanou směsicí mrakodrapů a starší průmyslové architektury. Zajímavá byla procházka okolo místních plavebních kanálů Farmer's Bridge. Ty jsou součástí anglické soustavy vodních cest, dosahující délky několika tisíců kilometrů.

Příjemné říjnové počasí pokračovalo i ve středu 26.10., kdy měl sbor na programu návštěvu univerzitního města Oxfordu. Prohlídku města sbor ukončil zdařilým vystoupením v oficiálním univerzitním St Mary the Virgin Church. Odpoledne bylo věnováno prohlídce královského zámku ve Windsoru. Největší obdiv členů sboru si vysloužily proslulá Waterloo Chamber, po požáru obnovená síň sv. Jiří a samozřejmě i kaple sv. Jiří, kde se nacházejí hrobky řady anglických panovníků.

Čtvrteční program sbor začal koncertem v londýnské soukromé škole Hellenic College Kensington. Po úspěšném koncertu si sbor v krásném slunečném počasí udělal delší procházku po britské metropoli, v jejímž rámci uskutečnil krátké improvizované vystoupení v Kensingtonu na schodech u památníku prince Alberta (proti koncertní síni Royal Albert Hall).

Páteční dopoledne strávil sbor ve městě Canterbury, zejména v jeho katedrále, spojené se jménem arcibiskupa Thomase Becketa. Ten zde byl roku 1170 zavražděn rytíři krále Jindřicha II. a následně byl kanonizován. Odpoledne patřilo Greenwichi. Cílem zde byla královská observatoř, kde se měří světový čas. Probíhá tu přece nultý poledník, dělící Zemi na východní a západní polokouli. Je samozřejmé, že ani členové sboru si neodpustili rozkročit se nad ním. Příznivý dojem si členové sboru odnesli i z nedalekého Národního námořního muzea.

Poslední den pobytu ve Velké Británii byl věnován individuální prohlídce Londýna. Centrem pozornosti se stalo zejména Britské muzeum, nejstarší veřejné muzeum na světě, jakož i Národní galerie na Trafalgar Square. Potom už nastalo loučení s Londýnem a celou Velkou Británií. Autobus se vydal na zpáteční cestu k domovu.

Praha, Kostnice 5. 7. - 7. 7. 2005

Oslavy 590. výročí upálení Mistra Jana Husa

Na začátku letošních prázdnin se komorní sbor Resonance zúčastnil oslav 590. výročí upálení Mistra Jana Husa. Vzpomínkové akce probíhaly tento rok v Praze a v Kostnici.

5. 7. 2005	Praha:	Chrám sv. Mikuláše CČSH na Staroměstském náměstí - pěvecký Festival duchovní hudby a scénické oratorium Richarda Pachmana „Mistr Jan Hus“
6. 7. 2005	Kostnice:	Műnster - koncert s pěveckým sborem Mistr Jakoubek ze Stříbra
7. 7. 2005	Kostnice:	prohlídka Husova domu

Itálie, Francie 22. 10. - 30. 10. 2004

Pěvecké turné komorního sboru Resonance

Letošní pěvecké turné se uskutečnilo na severu Itálie a ve Francii. Jednotlivé koncerty se konaly ve významných památkách těchto měst:

23. 10. 2003	Verona	náměstí Bra u Arény, náměstí Pizza delle Erbe
24. 10. 2004	San Remo	poutní kostel Madonna della Costa
	Monaco	knížecí palác – katedrála
25. 10. 2004	Nice	katedrála Ste-Réparate
	Antibes	kaple námořníků La Garoupe
26. 10. 2004	Saint Tropez	bývalá četnická stanice známá z filmových komedií, kostel St. Tropez
	Marsellie	katedrála de la Major
27. 10. 2003	Nimes	Mason Cardo, Jardin de la Fontaine
	Avignon	Cathedrale de Notre-Dame-des-Doms
28. 10. 2003	Lyon	Basilique Notre Dame de Fourviére, Grand Teátre

Belgie, Anglie, Wales, Francie 24. 10. - 2. 11. 2003

Koncertní turné komorního sboru Resonance ve Velké Británii

Od posledního koncertního turné uplynul již nějaký čas plný změn k lepšímu. Náš sbor navštívila řada souborů ze zahraničí, mezi nimi i dvě tělesa z Velké Británie. Návštěva u nás nezůstala bez odezvy.

A tak v pátek 24. října 2003 se komorní sbor Resonance sešel u luxusního autobusu, aby vyjel na své další úspěšné koncertní turné. Pozvání přijali i členové skupiny Dunumba, kteří s námi spolupracovali při natáčení CD Deep River. Nálada byla výborná, tříhodinový repertoár byl nacvičen a první noc v autobuse proběhla klidně.

Ráno 25. října jsme dorazili do Maasmechelenu v Belgii, kde nás očekával náš dlouholetý přítel, prezident pěveckého festivalu, pan Jos Venken. Vystoupili jsme na večerním koncertě ve zdejší katedrále jako festivaloví hosté. Velký úspěch měla píseň Zdeňka Lukáše Kravarky a nemenším překvapením bylo společné vystoupení s Dunumbou. Africké písně rozehřály i posledního zmrzlíka. Loučení bylo dojemné, ale my jsme museli pokračovat v cestě do objednaného eurotunelu.

Ráno 26. října jsme již byli ve Velké Británii. Řízení vlevo nevyvedlo naše řidiče z míry a bezpečně nás dovezli do Cambridge, kde byla naše první zastávka na britském území. Univerzitní město nás okouzlilo a krásné počasí nám přálo. Zazpívali jsme si v jedné z mnohých katedrál a odpoledne jsme odjížděli do Shrewsbury do School Music & Art, kde nás očekával ředitel školy a vynikající muzikant John Moor. Po vybalení všech zavazadel, afrických bubnů a praktikáblů jsme byli rozděleni do rodin. Ubytování a jídlo bylo úžasné. Některé domy měly i vlastní hodná strašidla. Jenom v pokojích bylo na naše poměry chladněji, ale naši angličtí přátelé to hravě vyřešili lahvemi s horkou vodou do postelí.
Druhý den jsme si prohlédli krásné městečko, kde studoval i Darwin a odpoledne jsme se začali připravovat na tříhodinový večerní koncert před plným hledištěm. K nejúspešnějším skladbám patřily opět naše lidové písně v úpravách Leoše Janáčka, Zdeňka Lukáše a dalších. Velký ohlas měla také Dunumba se svými samostatnými vstupy i se společnými skladbami s námi. Poslední písní večera bylo osvědčené Largo z Novosvětské od Antonína Dvořáka. Příjemný večer byl zakončen společným rautem.

Ráno 28. října jsme se rozloučili a pokračovali do Walesu do Swansea, kde nás očekával další náš spřátelený sbor Ty Tawe. Cestou jsme si prohlédli starobylé hrady Stokesay a Ludlow. Odpoledne se však počasí změnilo a začalo vytrvale pršet. A tak naše vzájemné srdečné přivítání proběhlo pod deštníky a pokračovalo rychlým přesunem do kostela Všech svatých Oystermouth, kde se uskutečnil další z našich večerních koncertů. Zahájil waleský sbor Ty Tawe pod vedením sbormistrně Helen Gibbon. Kostel i přes nepřízeň počasí byl plný a atmosféra nádherná. Opět zaujaly černošské bubny a zvítězila česká lidová písnička. Druhý den jsme se přesunuli do Cardiffu, kde pokračovaly naše koncerty v Hornickém muzeu v kapli a v aréně kohoutích zápasů. Odpoledne jsme si prohlédli historické památky města včetně slavného Národního muzea. Z cardiffského hradu v pošmourném počasí na nás dýchly báje o waleském draku a udatných rytířích. Večer jsme se vrátili do Swansea do střediska Ty Tawe, kde proběhl společenský neformální večer s rautem a zpěvem až do ranních hodin.

Opět přišlo deštivé ráno, první náš zcela volný den a den našeho loučení s Walesem i s našimi přáteli, kteří se nám ještě hlouběji zapsali do našich srdcí než při našem prvním setkání v Praze. Nejdříve jsme se vypravili na výlet na Gowerský poloostrov a bičováni chladným deštěm a silným větrem jsme se s českým optimismem procházeli po útesech. Odpoledne jsme strávili v teple obchodního centra ve Swansea a večer jsme se zúčastnili společné hostiny v luxusní restauraci Plas Sgeti. Sem za námi přijela i waleská televize, pro kterou jsme natočili krátké pěvecké vystoupení s Dunumbou. Večer byl opět velmi srdečný, jedlo se, zpívalo, popíjelo výborné víno, předávali se dárky a vedle smíchu ukápla i nějaká ta slzička loučení.

31. října jsme odjížděli ze Swansea do Londýna. Cestou jsme se zastavili v Stonehenge, abychom aspoň z povzdálí spatřili slavné menhiry. Tajemnou atmosféru umocnilo vycházející slunce z mlhy a od té doby nám opět přálo nádherné počasí. V Londýně jsme vystoupili u Westmisterské katedrály a každý z nás se vydal objevovat krásy tohoto města podle svých vlastních představ. Po prohlídce Westmisterského opatství jsme se vypravili k Buckinghamskému paláci, někteří navštívili Tower, jiní Národní galerii, Britské muzeum nebo katedrálu sv. Pavla.

Večer jsme opouštěli Velkou Británii a tentokrát trajektem jsme směřovali k francouzským břehům. 1. listopadu ráno jsme vystoupili na Montmartre a šli jsme společně obdivovat Sacré Coeur i Moulin Rouge. Nikdo z nás neopomenul navštívit slavnou Eiffelovu věž. Sluncem zalitá Paříž nám ležela u nohou. Bylo to nádherné zakončení našeho turné spojené s poznáváním mnohých kulturních hodnot evropských zemí.

V neděli 2. listopadu dopoledne jsme se opět ocitli v Praze poněkud unaveni cestou, ale šťastni a plni zážitků. Deset společných dní strávených na cestách prověřilo nejen naše pěvecké dovednosti, ale hlavně kamarádské vztahy mezi členy sboru. Velké díky patří organizátorkám zájezdu Vlastě Kdýrové a Lucii Havlové, které se staraly až s mateřskou péčí o všechny účastníky zájezdu. Děkuji Vám...

U.S.A. 29. 9. - 7. 10. 2001

Prážata v Americe

Možná vás napadne hned na začátku, jak se takový amatérský sbor dostane jen tak na týden daleko za Atlantik přímo do slunné Kalifornie? Není to opravdu jen tak a není to vůbec jednoduché.

Po několika zahraničních koncertních turné na Slovensku, v Polsku, Rakousku, Belgii a nejvíce v Německu se konečně nejstarší členové pěveckého sboru Prážata, komorní sbor Resonance, dočkali vřelého pozvání od Piedmondského pěveckého sboru do Kalifornie. Zde nám velmi pomáhali s ubytováním v rodinách a s koncertováním naši dlouholetí přátelé a příznivci sborového zpěvu z nedalekého Palo Alta manželé Smithovi. Veškeré přípravy však trvaly celý rok a vyvrcholily tradičním pěveckým soustředěním ve Střelských Hošticích. Naší další zastávkou při cestě zpět měl být Manhattan v New Yorku, kde jsme měli vystupovat v rámci Dnů česko-americké kultury a v kostele Jan Hus Church za podpory Církve československé husitské při chrámu sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí v Praze.

A pak přišlo úterý 11. září 2001, kdy jsme s hrůzou sledovali mimořádné zpravodajství z New Yorku. Museli jsme velice zvažovat, zda akceptovat prosbu americké strany, abychom neodkládali svůj plánovaný přílet a naopak je podpořili společnými koncerty v těchto těžkých chvílích. Nakonec se rozhodlo třicet členů komorního sboru odletět do Kalifornie v termínu. Naše cesta však byla odkloněna z New Yorku na Los Angeles, kde se nás ochotně ujaly pěvecké sbory z Occidental College, Camerata Singers a Los Cancioneros Master Chorale. Ale naše náklady na cestu tím velmi vzrostly. Díky zastupitelstvu MÚ Prahy 11 jsme získali mimořádný grant, který nám pomohl vyřešit velmi tíživou situaci.

V sobotu 29. září ráno jsme se sešli na Ruzyňském letišti a po krátkých zastávkách ve Vídni a v Chicagu jsme se Boeingem 747 přenesli napříč Amerikou do slunného San Francisca. Ještě před přistáním nás vítal okouzlující Golden Gate Bridge a velké množství plachetnic plujících v zálivu. Na letišti nás již očekával Bob Geary, sbormistr Piedmontského sboru, a Art Kelly, kteří nám pomohli s ubytováním. Hned druhý den ráno nás čekala dvě vystoupení při bohoslužbách v Zion Lutheran Church a po krátkém odpoledním výletě do malebného přístavu Sausalito večerní koncert v Orinda Community Church. Přijetí našeho sboru bylo velmi vřelé a také zde jsme se poprvé setkali s našimi americkými přáteli z Palo Alta a s mým českým kolegou Václavem, který nám na další den připravil prohlídku San Francisca.

Počasí nám přálo a opět jsme spatřili Golden Gate Bridge v celé své kráse, ale při plavbě lodí kolem Alcatrazu nám zmizel v pověstném mlžném oparu. Nostalgická projížďka tramvají nám připomněla řadu amerických filmů s pověstnými automobilovými honičkami, Čínská čtvrť zase největší asijskou komunitu existující mimo území Číny a obchodní centrum nás okouzlilo symbolem města Transamerica Pyramid se svými 27 patry. Náš celodenní výlet končil v Oaklandu na Jack London Square a u srubu tohoto slavného amerického spisovatele jsme zapátrali ve svých znalostech dějin světové literatury.

V úterý 2. října jsme se rozloučili s rodinami z Piedmontu a vydali jsme se na výlet do Yosemite National Park obdivovat krásy kalifornské přírody. Stačili jsme však projet jen velmi malou část parku. Přesto jsme chvíli poobědvali u nádherného jezera Mirror Lake, zahlédli jsme něžný vodopád Nevěstin závoj a vyfotografovali jsme si mohutný granitový blok El Capitan. Po té jsme se museli vracet do Athertonu, kde nás již očekávali rodiny Menlo School Choir se svou sbormistryní Lindou Jordan. Mezi jinými nás vítala i milá dáma, paní Urbanek, se svou roztomilou češtinou s mírným anglickým přízvukem. Bylo velmi příjemné slyšet svou rodnou řeč tak daleko od domova. Druhý den ráno jsme měli koncert pro studenty a profesory Menlo School, kteří nás odměnili bouřlivým potleskem a povstáním, což podle slov Lindy Jordan není obvyklé. Program koncertu tvořil průřez našeho repertoáru. K nejúspěšnejším patřily tradičně české lidové písně, jihoafrické písně, americké spirituály, sborová úprava Scarborough Fair od Simona & Garfunkela a Largo “From the New World” s anglickým textem od Antonína Dvořáka.. Odpoledne nás manželé Smithovi vzali na prohlídku Palo Alta a slavné Stanford University, kde studovala například i dcera amerického presidenta Clintona. Večer nás čekal ještě jeden společný koncert s Menlo School Choir pro obyvatele Athertonu a okolí opět s velkým úspěchem.

Ve čtvrtek 4. října ráno jsme se loučili opět se svými velmi milými americkými rodinami a vydali jsme se po dálnici M1 podél západního pobřeží do druhého největšího města Spojených Států do Los Angeles. Ve večerních hodinách značně unaveni jsme dorazili na zkoušku pěveckého sboru z Occidental College, který patří k nejlepším sborům v Kalifornii. Zde členové sboru poznali i jinou tvář Ameriky než život v rodinách. Tentokrát byli ubytováni přímo na kolejích školy a měli možnost krátce nahlédnout do života amerických studentů. Druhý den následoval opět koncert pro studenty a profesory školy v krásné kapli a při loučení mnohým „sborákům“ nezbyly žádné noty.

Ještě ten den následoval rychlý přesun do Torrance, městečka nedaleko Los Angeles. Zde bylo přivítání od členů pěveckých sborů Camerata Singers a Los Cancioneros snad nejvřelejší. Po rychlém, ale bohatém občerstvení jsme se přesunuli do nabytého koncertního sálu, kde začal náš poslední nejúspěšnější koncert. Nástup s hořícími svíčkami při písni Danielis prophetia navodil tu správnou atmosféru a při poslední písni Goin´Home od Antonína Dvořáka se zaleskly mnohým posluchačům v očích slzy. Po koncertě ke mně přistoupila asi sedmdesátiletá dáma s berlí a řekla mi krásnou češtinou: „Dnes jsem hrdá, že jsem Češka.“ Myslím, že to vystihuje vše. Poslední večer strávený v Kalifornii patřil k nejkrásnějším. Optimismem nabytí Američané pro nás přichystali večerní párty, pro mnohé projížďky po okolí a všichni jsme cítili sílu tohoto přátelského a vřelého prostředí. Loučení se tentokrát neobešlo bez slz, ale ještě před odletem nás Ray Rouletter, dobrá duše tamního sboru, pozval na prohlídku krás Hollywoodu, Beverly Hills a Los Angeles.

V neděli 7. října ve večerních hodinách jsme se všichni šťastně vrátili domů. Resonance byla v Americe pouze týden v těchto pohnutých dobách. Ale setkala se tu s úspěchem a s optimistickými lidmi, kteří obdivují naši hudbu i muzikálnost. Někteří brzy navštíví i naši Prahu, podle jejich slov nejkrásnější město světa, a věřím, že jejich hudba zde u nás bude stejně úspěšná jako ta naše česká u nich…

Slovensko 14. 7. - 22. 7. 2001

Koncertní turné komorního sboru Resonance v rámci projektu

Této akce se zúčastnily tři skupiny mladých lidí se společnou zálibou ve sborovém zpěvu. Ze Slovenska to byl dívčí komorní sbor Prieboj, ze Španělska mládežnický sbor Orfeó Enric Morera a z České republiky komorní sbor Resonance pěveckého sboru Prážata.

V sobotu 14. 7. se všechny sbory sjely do Prievidzi a po večeři se ubytovaly. Druhý den se konala prohlídka Bojníc a návštěva salaše Viglaš s ochutnávkou slovenského národního jídla a s doprovodem lidové hudby Malý Vtáčnik. Zde proběhl seznamovací večírek v přírodě formou společenských her při ohni. Všechny pěvecké sbory tak měly příležitost se dokonale poznat.

16.7. se konala společná prohlídka města Prievidza spojená se slavnostním uvítáním u primátora města. Odpoledne proběhly workshopy a společný nácvik skladeb z Čech, Slovenska a Španělska pro závěrečný slavnostní koncert všech sborŮ. Večerní návštěva Piaristického kláštera spojená s účinkováním všech tří sborŮ při mši svaté slavnostně zakončila další krásný den v Prievidzi.

Úterý 17.7. bylo zcela věnováno poznávání slovenské historie, kultury a přírody. Mohli jsme obdivovat velikost a krásu Spišského hradu, kouzlo Štrbského plesa ve Vysokých Tatrách a historii města Levoča. Další den jsme si prohlédli ZOO v Bojnicích. Odpoledne začaly zkoušky na večerní koncert všech skupin v Hunadyho sále v Bojnicích v rámci IX. Mezinárodního hudebního festivalu Lázeňské hudební léto 2001.

Ve čtvrtek 19.7. se konala společná prohlídka krásného zámku v Bojnicích. Odpoledne byl vyhlášen španělský, český i slovenský den spojený s ochutnávkou španělských specialit a slovenského guláše. Dobrou náladu nepokazila ani silná bouře a rychlý odvoz všech účastníků do tělocvičny, kde proběhly workshopy, countrytance pod vedením české skupiny a další společenské hry.

Pak přišel předposlední společný den 20.7., který byl věnován zkouškám na večerní koncert, který se konal v Kulturním domě a byl spojen se závěrečným banketem a diskotékou. V sobotu byl volný den věnovaný společným schůzkám, procházkám a hodnocení celé akce. Večer na rozloučenou byl neformální a srdečný.

V neděli 22.7. jsme se všichni rozloučili s Prievidzou a rozjeli jsme se opět domů, ale s hezkou vzpomínku v srdci na Slovensko. Členové všech zúčastněných sborů se seznámili v průběhu akce s nordickou hudbou i slovanskou melodikou.

Proběhla výměna notových materiálů i CD. Nejlepším dorozumívacím jazykem mezi slovanskými skupinami a španělskou skupinou byla především hudba, zpěv a tanec. Po stránce organizační lze vyslovit velikou pochvalu slovenské straně, která svým přístupem k celé akci potvrdila svou pověstnou slovenskou pohostinnost. Škoda, že španělská strana odmítala k dorozumění používat angličtinu, němčinu nebo španělštinu a většina dívek mluvila pouze katalánsky, což je pro nás jazyk velmi obtížný. Díky tlumočnici se však tato situace dala řešit. Rádi bychom nějakým podobným způsobem vyvolali obdobné setkání u nás v Praze a tak se mohli revanžovat hlavně slovenské skupině za velmi přátelský přístup ke všem členům setkání.